M U D r.   J a n a   B u d a ř o v á

Bert Hellinger poukazuje na to, jak jsme na hluboké nevědomé úrovni vetkáni do své rodiny jako osudového společenství a jak na nás mohou působit vztahy k našim rodičům, sourozencům, prarodičům, strýcům a tetám. V rámci rodinných konstelací se Hellingerovi podařilo ukázat, že se podílíme na velké duši, která zahrnuje všechny rodinné příslušníky. Cítíme, jak milujeme své rodiče, sloužíme své rodině, často se nevědomě snažíme svým životem vyrovnat vinu a trápení rodičů nebo příbuzných z předchozích generací. Někdy jsme dokonce ochotni převzít místo člena rodiny, který tragicky zahynul nebo zemřel v dětském věku, nebo vyrovnávat závažné ztráty nebo činy našich rodičů. Díky tomu někdy lidé nežijí svůj vlastní život, ale cítí se odcizeni sami sobě, někteří mají dokonce nutkání svůj život ukončit. Hellinger na základě rodinných konstelací objasňuje existenci základního řádu, ve kterém se cítí dobře všichni rodinní příslušníci, a také ukazuje cesty, jak můžeme najít a zaujmout své odpovídající místo v rodině. Jedná se zde především o úctu k osudu ostatních členů rodiny, zejména rodičů a sourozenců. Kromě toho ukazuje cesty, jak podchytit potlačené smutky, které postihují často členy rodiny o generaci později. Propletence a osudy jiných rodinných příslušníků, i těch , kteří již zemřeli, se ozřejmují a mohou být řešeny úctou k těmto lidem. Úcta a láska v rodině nejsou pocity, ale zásadní postoje, ve většině případů nevědomé. Často se proto podstatně liší naše projevy názorů a mínění od našeho jednání, které je vedeno silou tohoto nevědomého postoje. Ve všech odkazech na možné nebo nutné změny našich postojů vůči rodičům, sourozencům nebo příbuzným Hellinger vždy zdůrazňuje, že naše sepětí s velkou duší je osudové a my jsme vydáni svému rodinnému osudu.

ZDROJ: Wikipedie, www.hellinger.com